Probrali jsme si tři kategorie, ve kterých pár soutěží. Tedy něco jako výkonnostní třídy, začátečníci, pokročilí a profesionálové. Nedostalo se však na to, že pejskové, kteří se soutěží účastní jsou také ve třech kategoriích, a to malí střední a velcí. Samozřejmě, že na soutěži to pravidla stanovují přesněji. Psík se při sporném výkladu měří v kohoutku a tato míra rozhoduje do které kategorie psík spadá. A nebyla by to naše republika, aby si světová pravidla nepřizpůsobila dle svého, takže je u nás kategorií pět. A majitel si v těch malých může vybrat ve které soutěžit bude. Ovšem může jen v jedné, ne ve dvou.
Soutěží se pak na různě upravených drahách a překážky jsou pochopitelně upraveny tak, aby byly překonatelné pro každou kategorii. Nelze chtít po malém psíkovi skok do dálky takový, jako dělá například border kolie, která je na agility jako stvořená. Ovšem soutěžit můžete s jakýmkoli psíkem klidně i křížencem, pokud má ovšem v pořádku papíry. Což v praxi znamená, že musí mít rodokmen. Zda je to jen kvůli tomu, aby si lidé nepořizovali psa za někdy neúnosně vysoké ceny je předmětem polemiky. Samozřejmě, že na cvičák můžete přijít i s psíkem bez průkazu původu a klidně můžete cvičit a běhat a hopsat dle chuti.
Ovšem nebude připuštěni na mistrovství světa. Pokud ovšem vaše ambice tak velké nejsou, cvičte. Je to obrovská výhoda jak pro vás, tak pro pejska. Těch výhod je samozřejmě více. Ta první je jasná, je to pohyb na čerstvém vzduchu a psova přirozená činnost. Ta druhá je socializace zvířete. Zvyká si na jiné lidi a na jiné psy. Takže potom se nebojí ani jedněch, ani druhých, ale také je zbytečně nenapadá a neútočí na ně. Což je asi to největší plus jak pro psíka, tak i pro jeho majitele. Nuže, neváhejte a vydejte se na cvičák. Uvidíte, že se vám to bude líbit a bude to pro vás příjemná zábava.