Děti pro nás mohou být vším, ale my jsme pro děti vším doopravdy. Aspoň teda v určitém období jejich vývoje. Již od početí se dítěti vytváří určitý vztah k rodičům, k matce samozřejmě silnější než k otci. Matka je s dítětem spojená fyzicky pomocí pupeční šňůry. Ta vede na straně matky k placentě. Placenta má mnoho funkcí, bez kterých by se dítě nemohlo obejít. Placenta je tvořena děložní stěnou a částí, která pochází ze spojení spermie a vajíčka. Dohromady tak vytváří funkční celek, který zajišťuje dítěti stálou ochranu a výživu. Placentu je pro zjednodušení možné představit si jako sítko, přes které přichází dostatek potravy a kyslíku, ale zároveň mnohé látky, které by mohly plod poškodit projít nemohou.
Ale naopak jiné ano, což je důvod, proč by se v těhotenství neměl požívat alkohol nebo i některé látky fungující jako léky. Stejně jako se buduje fyzické pouto, vytváří se i to psychické. Je všeobecně známo, že dítě již v děloze vnímá hlasy a jeho nervová soustava je tvořena ve významné závislosti na tom, co prožívá nastávající maminka.
Pokud během těhotenství musí projít složitými a stresovými situacemi, pak je dost pravděpodobné, že se dítě během života bude potýkat s psychickými problémy. Proč tomu tak je? V těle matky se v takovém případě objevují rozdílné látky, než by se vyplavovaly, pokud by matka byla šťastná a spokojená. Tyto látky mohou mnohdy přes placentu projít a působit tak na právě se vytvářející nervové struktury. Pokud se vše vyvíjí tak, jak má a dítě se narodí do šťastné rodiny, pak se vždy jedná o velkou událost. Je jasné, že pro své děti chceme naprosto to nejlepší. Od těch všech nejdůležitějších věcí, až po dokonalou dětskou oslavu narozenin. Děti jsou jednoduše poklad, který je třeba správně připravit na život, ale to tak láskyplně, jak jen to je možné.